Možné přístupy a strategie projektu

Tato stránka je kapitolou šablony Spolufinancování z fondů EU.

Obecně lze konkrétní projekt realizovat buď s pomocí dotace z fondů EU, nebo bez ní.

Využití fondů EU

+ možnost ušetřit vlastní finance nebo realizovat projekt, který by byl jinak finančně velice náročný
+ žádost o dotaci nutí si projekt dobře předem rozmyslet

- nutnost realizovat výběrová řízení podle určitých zásad pro vynakládání veřejných peněz
- projekt se obtížně mění v průběhu samotné realizace, tedy po schválení dotace
- je nutno zpracovat žádost o dotaci a dodržovat administrativu

Financování z vlastních zdrojů (soukromá firma)

+ možnost rychlejší a pružnější realizace, zachování svobody rozhodování

- dražší, čerpáme vlastní finanční zdroje

Žadatel o dotaci (firma, obec, kraj, apod.) má možnost vybrat si, zda si nechá vypracovat žádost o dotaci projektovou firmou, nebo zda ji vypracuje interní pracovník.

Klady a zápory při zpracování žádosti projektovou firmou

+ šance o přidělení dotace je větší, pokud je žádost kvalitně zpracována odborníkem
+ firma má více času na to, věnovat se svému byznysu
+ zkušenosti specializované firmy
+ projektový manažer má komplexní informace o OP a výzvách na žádané projekty, jeho náplní práce je vyhledávání vhodného OP, zpracování žádosti o dotaci včetně příloh, zpracování analýzy nákladů a přínosů, marketingové studie a marketingového plánu, logického rámce a rozpočtu, informační činnost a poradenství
+ nedochází k navyšování ceny v důsledku špatné organizace práce nebo špatné koordinace subdodavatelů

- odměna projektového manažera
- nákladnější než při interním zpracování

Klady a zápory při interním zpracování

+ levnější
+ firma má projekt lépe pod kontrolou

- nižší kvalita zpracování žádosti
- nezkušenost v této oblasti
- firma musí uvolnit svého pracovníka na zpracování projektu
- během zpracovávání žádosti může dojít k různým změnám ve výzvě, nezkušený pracovník pověřený zpracováním projektu nemá takový přehled o této oblasti jako projektový manažer

Pokud se rozhodnete, že využijete možnosti čerpání dotace, je důležité vědět, jakého operačního programu se váš záměr týká. V letech 2007-2013 lze čerpat z celkem 26 operačních programů (OP), z nichž každý je určen na specificky zaměřené aktivity. Co to operační programy vlastně jsou? Jde o dokumenty předložené členským státem, přijaté a schválené evropskou Komisí, stanovující strategii rozvoje, která bude podporována některým ze strukturálních fondů. OP se dále člení na jednotlivé prioritní osy, které blíže specifikují oblasti zaměření poskytování dotací. V období 2007-2013 jsou to Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF, zaměřující se na téměř na veškeré činnosti) a Evropský sociální fond (ESF, orientovaný především na měkké, neinvestiční projekty, jako např. podpora vzdělávání, rekvalifikace apod.) Všechny programy jsou spolufinancovány státním rozpočtem ČR ve výši 15 % podílu na poskytnutých prostředcích (85 % EU, 15 % ČR).

Zjednodušená charakteristika je uvedena níže, zbytek informací můžete nalézt na www.strukturalni-fondy.cz.

zdroj: Strukturální fondy EU – Národní rozvojový plán České republiky 2007—2013

Schéma znázorněné výše zobrazuje cíle politiky soudržnosti EU pro roky 2007-2013. Tyto již zmiňované cíle jsou pak naplňovány prostřednictvím jednotlivých operačních programů, které jsou mezi tyto cíle rozděleny.

Cíl Konvergence je tvořen těmito operačními programy:

1. Integrovaný operační program (rozvoj informační společnosti ve veřejné správě, zavádění ICT v územní veřejné správě, služby v oblasti sociální integrace, veřejného zdraví, zaměstnanosti, bezpečnosti, prevence a řešení rizik, národní podpora cestovního ruchu, národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví, zlepšení prostředí v problémových sídlištích, modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik, atd.)
2. OP Podnikání a inovace (vznik a rozvoj firem, vytváření prostředí pro podnikání a inovace, služby pro rozvoj podnikání, technická pomoc).
3. OP Životní prostředí (zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí, udržitelné využívání zdrojů energie, zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik, zlepšování stavu přírody a krajiny, rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu, technická pomoc).
4. OP Doprava (rozvoj a zkvalitnění infrastruktury v rámci tzv. transevropských dopravních sítí, jež zahrnují silniční, železniční, říční, námořní a leteckou dopravu a také rozvoj produktovodů všeho druhu).
5. OP Vzdělání pro konkurenceschopnost (vzdělávání, výzkum a vývoj, systémový rámec celoživotního učení, technická pomoc).
6. OP Výzkum a vývoj pro inovace (evropská centra excelence, regionální centra vědy a výzkumu, komercializace a popularizace vědy a výzkumu, infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojená s výzkumem a s přímým dopadem na vývojové aktivity, technická pomoc).
7. OP Lidské zdroje a zaměstnanost (adaptabilita, aktivní politika na trhu práce, sociální integrace a rovné příležitosti, veřejná správa a veřejné služby, mezinárodní spolupráce, technická pomoc).
8. OP Technická pomoc (doplňuje ostatní operační programy, kterým poskytuje technickou podporu a zajišťuje koordinovaný přístup).
9. Operační programy v rámci jednotlivých regionů NUTS II (ROP NUTS II Střední Morava, ROP NUTS II Moravskoslezsko, ROP NUTS II Jihovýchod, ROP NUTS II Jihozápad, ROP NUTS II Střední Čechy, ROP NUTS II Severovýchod, ROP NUTS II Severozápad – tyto ROP se zabývají několika tematickými oblastmi v rámci určitých regionů, např. se zde realizují projekty na zlepšení dopravní dostupnosti a obslužnosti a rozvoje území, regionální rozvoj podnikání či rozvoj cestovního ruchu).

V rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost byly vytvořeny tyto dva operační programy:

1. OP Praha Konkurenceschopnost (dopravní dostupnost a rozvoj ICT, životní prostředí, inovace a podnikání, technická pomoc).
2. OP Praha Adaptabilita (podpora rozvoje znalostní ekonomiky, podpora vstupu na trh práce, modernizace počátečního vzdělávání, technická pomoc).

Poslední (třetí) cíl Evropská územní spolupráce je naplňován pomocí těchto operačních programů:

1. OP Meziregionální spolupráce (spolupráce mezi veřejnými orgány a institucemi napříč EU, Norskem a Švédskem pro výměnu zkušeností).
2. OP Nadnárodní spolupráce (usnadňování/umožňování inovace ve Střední Evropě, zlepšení dostupnosti Střední Evropy a v jejím rámci, odpovědné užívání životního prostředí, zvyšování konkurenceschopnosti a atraktivity měst a regionů, technická pomoc).
3. OP Přeshraniční spolupráce (týká se hraničních regionů NUTS III, sousedících s regiony jiného členského státu. ČR tímto způsobem spolupracuje s Polskem, Saskem, Bavorskem, Rakouskem a Slovenskem.
4. ESPON 2013 (aplikovaný výzkum územního rozvoje: posouzení evropských územních trendů, perspektiv a dopadů politik, konkurenceschopnosti a soudržnosti; cílená analýza založená na poptávce uživatelů: evropská perspektiva rozvoje různých typů území; vědecká základna a nástroje: územní indikátory a databáze, hyperatlas, analytické nástroje a vědecká podpora; kapitalizace, vlastnictví a účast: výstavba kapacit, dialog a síťové propojení; technická pomoc: analytická podpora a komunikace).
5. OP INTERACT II (jeho hlavním posláním je zlepšit efektivnost územní spolupráce, podporovat diskuzi regionů o jednotlivých strategiích a zajistit přenos inovací).

Pokračovat na další kapitolu – Obvyklé zainteresované strany.
Zpět na přehled obsahu šablony Spolufinancování z fondů EU.

Partnerem tématu Spolufinancování z fondů EU je Ing. Zdeněk Štěpánek, projektový manažer pro dotace z EU: nabízí profesionální dotační poradenství, zpracování žádostí, výběrová řízení, monitoring projektů, analýza kvality administrace projektu atp.

Vylepšete komentářem tento obsah.